Vodík je obecně považován za palivo budoucnosti, jelikož není těžké jej získat a při jeho spalování nevznikají emise oxidu uhličitého. Je tak možnou zelenou alternativou zemního plynu a obnovitelným zdrojem energie. Jedním z průkopníků přechodu na nízkoemisní paliva je přitom obec Hranice u Aše. Do zemního plynu pro své spotřebitele bude totiž postupně přimíchávat 10 % vodíku, který vyrobí místní obnovitelné zdroje. Projekt distributora plynu, skupiny GasNet, by se měl dočkat spuštění nejpozději v první polovině roku 2025.

Zelený vodík díky místním obnovitelným zdrojům

Častou výhradou k využití vodíku je jeho výroba, která je energeticky náročná. Aby projekt dosáhl co nejmenší uhlíkové stopy, bude do směsi přimícháván takzvaný zelený vodík vyrobený elektrolýzou vody za pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ten zajistí místní větrníky a farma Trojmezí s fotovoltaikami.

Skupina GasNet zajistí přívod zemního plynu, o dodávku vodíku se postarají místní zdroje. Tyto dvě látky je ovšem třeba ve správném poměru smísit a distribuovat je koncovým odběratelům. Společnost HUTIRA proto do projektu dodá směšovací zařízení a inovativní technologie obchodního a kontrolního měření.

„Jedná se o náš první projekt tohoto typu. Plynárenská veřejnost ho ostře sleduje a zároveň očekává. O mísení vodíku a zemního plynu se hovoří již delší dobu, z našeho pohledu je to přitom jeden z budoucích trendů. Zároveň jde o další novinku, kterou jsme uvedli na český trh – v minulosti se jednalo například o podzemní regulaci plynu, farmářské VTL stanice či vtláčení biometanu do plynárenské sítě,“ řekl majitel společnosti HUTIRA Ivo Hutira.

Kontejnerové řešení pro směšovací a měřící technologie

Směšovací stanice bude napojena na plynárenskou distribuční soustavu GasNet a zajistí mísení proudu vysokotlakého zemního plynu ze soustavy s proudem vodíku. Směs pak poputuje vysokotlakým plynovodem do regulační stanice, která zásobuje oddělenou část distribuce pro město Hranice a okolí. Celé zařízení je přitom instalované v kontejneru.

„Důležitá byla zejména přípravná fáze, jmenovat můžeme například schválení klíčového nástroje technického inženýrství, tzv. PID diagramu. Jedná se o schéma sloužící k vizualizaci a analýze řídícího procesu, tedy správné budoucí funkce. Naprosto zásadní pak bylo i schválení materiálového listu, kdy jsme museli doložit, že veškeré komponenty jsou bezpečně použitelné pro vodíkovou směs. Samozřejmostí bylo také získání řady certifikátů, atestů a osvědčení, která potvrzují vhodnost použití směsi vodíku se zemním plynem,“ doplnil Ivo Hutira.

Testovací polygon od společnosti HUTIRA

Kontejnerové řešení bylo zvolené i pro technologii obchodního a kontrolního měření, jehož součástí je i řídící systém a elektroinstalace. Tento testovací polygon by měl být přitom v Hranicích u Aše propojený s výrobou vodíku. Hlavní uzávěr obchodního měření bude kulový ventil DN50 PN40 s možností jak elektrického, tak i manuálního ovládání.

„U projektu bude docházet také k celé řadě testování a ověřování. Chceme směřovat k tomu, aby byl tento pilotní projekt vyhodnocen jako efektivní, provozně ekonomicky výhodný, bezpečný a velmi vhodný pro výrobu tepla či elektřiny. Vše tak logicky musí být perfektně změřeno a ověřeno, že do plynárenské soustavy putuje shodná směs. A jelikož její výroba něco stojí, tak se musí prostřednictvím velmi sofistikovaných zařízení před expedicí do sítě kvalitně měřit,“ řekl Ivo Hutira.

Společnost HUTIRA zajistí komplexní dodávku zařízení, od návrhu technického řešení, přes zpracování, až po celkovou montáž a uvedení do provozu. Zprovoznění zahrnuje také garanční zkoušky či zkušební provoz. K předání projektu by mělo dojít do konce října.

Až 20 % vodíku v zemním plynu bez změny vlastností

Výzkumy ukazují, že vodík obsahuje až třikrát více energie, než benzín. V přepočtu na kilogram má 146 megajoulů. Díky svým chemickým vlastnostem je vhodnou příměsí do zemního plynu, přičemž může ve směsi tvořit až 20% podíl, aniž by se změnila vlastnost látky. Proto je možné směs využívat beze změn a úprav na straně odběratelů. Proč ale ke změně a využívání vodíku v energetice dochází až nyní?

Od ledna 2024 platí v České republice novela energetického zákona, která umožňuje distribuci vodíku veřejnou plynovodní sítí. Novela tak otevřela kohoutky jak směsím zemního plynu s vodíkem, tak vodíku samotnému. Stala se součástí tzv. vodíkové strategie České republiky, která si klade za cíl postupnou dekarbonizaci a transformaci průmyslu, a následné posílení energetické soběstačnosti.

„Dlouhodobě pracujeme na tom, abychom v budoucnosti mohli využívat naši plynárenskou infrastrukturu k distribuci nízko- a bezemisních plynů, jako jsou biometan a právě vodík. Projektem v Hranicích chceme ukázat, že to jde. Zelené a nízkoemisní budoucnosti plynárenství dáme reálnou podobu v praxi. Věřím, že půjde o historický milník, který bude stát na počátku vodíkové revoluce v Česku. Stejně jako jsme v minulosti přešli ze svítiplynu na zemní plyn, chceme postupně přejít ze zemního plynu na zelené a obnovitelné plyny,“ vysvětluje ředitel výstavby skupiny GasNet Pavel Komsa.

Se zemním plynem se počítá

„Zemní plyn je medium, s kterým je nutné ve státním energetickém mixu stále počítat. Plynárenské společnosti se dnes ruku v ruce s vládní podporou snaží zemní plyn ozeleňovat prostřednictvím biometanu vyráběného ze živočišného a komunálního odpadu. Směs vodíku se zemním plynem by měla vést k dalšímu zajištění energetické stability a bezpečnosti státu,“ uzavřel Ivo Hutira.

Více o projektech společnosti HUTIRA najdete na jejich stránkách na tomto odkazu.