NEWSLETTER

Aktuality

Ohlédnutí za úspěšným 1. ročníkem nové technické plynárenské konference SymGas

Budoucnost plynárenství patří obnovitelným plynům. SymGas 2023, který se konal ve dnech 18.-19. dubna 2023 v hotelu Pyramida v Praze, přivítal na 170 účastníků a vytvořil tak jedinečnou odbornou platformu pro výměnu informací. Hlavní roli hrály biometan a vodík v kontextu připravenosti plynárenské soustavy na jejich využití. Nechyběla ani doprovodná výstava a prezentace projektů studentů středních a vysokých škol.

Klíčová sdělení

„Vodík a jeho přeprava plynovým potrubím na dlouhé vzdálenosti z nákladově efektivních výrobních lokalit do spotřebních regionů se jeví jako jeden ze základních stavebních kamenů pro dekarbonizovanou Evropu. NET4GAS je součástí několika koridorů v rámci zamýšlené páteřní vodíkové přepravní sítě (European Hydrogen Backbone) a jeho dosavadní technické analýzy potvrzují možnost nákladově efektivní konverze části infrastruktury NET4GAS na přepravu čistého vodíku v roce 2030.“
Ondřej Šabata, NET4GAS

„Připravujeme Česko na vodík. Naše místní sítě tvoří ze 75 % polyetylenové plynovody, které umožňují distribuci 100% čistého vodíku. Naše soustava je bez omezení připravena na potřebné množství vodíku i kapacitně. A síť dál modernizujeme. Máme také první indicie, že by naše ocelové plynovody měly být schopné vodík bezpečně distribuovat ve všech tlakových kategoriích.“
Ivo Jirovský, GasNet

„RWE GS CZ: Prověřujeme připravenost ke skladování směsi zemního plynu s vodíkem v různých koncentracích. Již nyní víme, že pouze s malými úpravami technologií jsme schopni skladovat koncentrace stanovené v připravovaném Nařízení od roku 2025.“
Petr Goluch, RWE Gas Storage CZ

Partnery konference se staly společnosti Pražská plynárenská Distribuce, a.s., GasNet, s.r.o. a Line Control s.r.o.

Děkujeme všem, kdo se akce účastnili, za podporu!

Více o programu i odkaz na fotogalerii naleznete zde.

Český plynárenský svaz přivítal v Michli korejskou delegaci

Cílem setkání zástupců Českého plynárenského svazu a Korea Gas Safety Corporation (KGS) dne 27. dubna 2023 bylo navázání spolupráce a diskuze o podpoře plynárenství a vodíkové ekonomice. Ivo Jirovský (CAO, GasNet) prezentoval připravenost největšího tuzemského distributora plynu na vodíkovou budoucnost. Zástupci KGS informovali o svých aktivitách a projektech, přitom mimo jiné zmínili, že v Koreji využívá zemní plyn pro vytápění i vaření 50 mil. obyvatel a v současné době mají v provozu 150 vodíkových plnicích stanic. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje by do budoucna byla přínosná, a to nejen z pohledu testování spotřebičů na vodík, ale také z pohledu vstřikování vodíku do plynárenských soustav. Připravenost legislativní základny i tvorba standardů bude hrát v tomto procesu zásadní roli. Součástí setkání byla i návštěva Plynárenského muzea s odborným výkladem.

Pozvánka na školení Základní požadavky na bezpečnost provozu plynárenských zařízení aneb připravovaná revize TPG 905 01

Chcete vědět, jaké změny přinese revize TPG 905 01? Důvodem revize byla nutnost uvedení znění těchto technických pravidel do souladu se zákonem č. 250/2021 Sb. a prováděcím předpisem Nařízení vlády č. 191/2022 Sb. o vyhrazených plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti. Školení se také zaměří na bezpečnostní opatření při pracích při zvýšeném nebezpečí u odpojů, propojů a oprav na PZ do 5 bar z oceli. Více informací najdete níže v kalendáři akcí ČPS.

Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a SR chtějí posílit přepravu plynu z Ázerbájdžánu

Provozovatelé systémů pro přenos plynu v Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a na Slovensku se dohodli na posílení přepravy zemního plynu z Ázerbájdžánu s využitím stávající infrastruktury svých zemí. Evropská unie již loni v červenci podepsala memorandum o zdvojnásobení ročního dovozu ázerbájdžánského plynu na 20 miliard metrů krychlových do roku 2027.

Slovenský ministr hospodářství Karel Hirman iniciativu provozovatelů plynárenských systémů směřující k zajištění dodatečných dodávek z Ázerbájdžánu přivítal. „Chtěl bych vyjádřit plnou podporu slovenského ministerstva hospodářství iniciativě našich provozovatelů přenosových soustav uskutečnit nový koridor z Ázerbájdžánu do střední a východní Evropy. Má potenciál významně přispět ke zvýšení bezpečnosti dodávek plynu v regionu, a tím i v celé EU,“ uvedl. „Věřím, že EU bude projekt hodnotit pozitivně a podpoří naše úsilí politicky i finančně,“ dodal.

Vodík české energetice pomůže

V březnu se v Praze na Barrandově otevřela druhá veřejná plnicí vodíková stanice. Slouží automobilům a autobusům, které pohánějí palivové články. První stanice byla spuštěna už loni v červnu v Ostravě Vítkovicích. Do roku 2025 by těchto plnicích stanic podle současného plánu čisté mobility mělo být v Česku dvanáct a o dalších pět let později osmdesát.

„Jsme na začátku. Už ale máme i první výrobu vodíku z fotovoltaických panelů. Rozhodně to není moc, ale věříme, že se nám podaří posunout o kousek dál. Dnes je vodík sexy téma. Pomůže nám v dekarbonizaci a přechodu na nový typ ekonomiky,“ uvedl Petr Mervart, zmocněnec ministra průmyslu a obchodu pro vodíkové technologie, v debatě v rámci kulatého stolu HN.

Ve vodíkové strategii, kterou ministerstvo připravilo, jsou podle Mervarta dvě řešení jeho využití. První je uplatnění v dopravě jako náhrady za fosilní paliva, druhé je náhrada za zemní plyn při vytápění. V případě paliv v dopravě by neměl být zásadní problém dostat se na konkurenceschopné ceny. „Problém ale je, že vodíkové auto je výrazně dražší než naftové a potřebujeme vybudovat infrastrukturu,“ podotkl Mervart. Pokud by měl vodík nahradit i zemní plyn při vytápění, bylo by podle něj mnohem složitější dostat se na konkurenceschopné ceny.

Letos budou v ČR zprovozněny další biometanové stanice

V letošním roce by měl být v ČR spuštěn ostrý provoz tří nových výrobních biometanových stanic. Půjde o zemědělskou bioplynovou stanici v Herálci u Humpolce a odpadářskou stanici v Mladé Boleslavi. V obou případech má být vyrobený biometan přímo využíván pro pohon městských autobusů. Společnost EFG pak během tohoto roku chce zprovoznit další produkční jednotku na jedné ze stávajících stanic, do příštího roku navíc plánuje své portfolio doplnit ještě o další zdroje zeleného plynu.

„Během dvou let by se tak mohlo vyrobit více než 90 gigawatthodin plynu ročně, což představuje devět milionů metrů krychlových biometanu,“ uvedla společnost.

Produkci biometanu v Česku by podle EFG mohly v příštích letech zajistit i další existující stanice, které dosud vyrábí pouze bioplyn. Podle odhadů skupiny je v Česku na základě biologicky rozložitelného odpadu, který je vstupní surovinou při výrobě, potenciál pro 66 výroben s celkovou roční produkcí 100 milionů metrů krychlových biometanu.

Dosud jsou v České republice připojeny k veřejné distribuční síti celkem tři výrobny biometanu. Jako první začala vtláčet do plynárenské sítě stanice EFG Rapotín BPS od společnosti EFG u Šumperka. Stanice s maximální výrobní kapacitou 1,6 milionu metrů krychlových nyní do sítě dodává ročně 1,3 milionu metrů krychlových biometanu a zpracuje při tom až 30 tis. tun bioodpadu. Druhou připojenou výrobnou do plynárenské soustavy je bioplynová stanice v Litomyšli Zemědělského družstva chovatelů a pěstitelů na Svitavsku. Biometan vyrábí ze zemědělského odpadu. Stanice by měla za deset let zpracovat 30,6 milionu metrů krychlových bioplynu, což ročně znamená 1,7 milionu metrů krychlových biometanu. Bioplyn vylepšený na biometan dodává do sítě ve zkušebním provozu také Energetické centrum v Horní Suché na Karvinsku od společnosti Organic technology. Ta zpracovává k výrobě biometanu i kuchyňský odpad a je schopná vyrobit až 3,2 milionu metrů krychlových zeleného plynu.

Nizozemsko podpoří projekty Shellu zaměřené na vodík a ukládání uhlíku

Nizozemská vláda podpoří Shell v jeho plánech na snížení uhlíkové stopy v jeho nizozemských provozech. Podpora by měla být jak ve formě finančních mechanismů, tak například formou zrychlených povolovacích procesů. Informaci přinesl zahraniční server Argus. Shell se podle Argusu s nizozemskou vládou dohodl, že ve svých nizozemských provozech sníží do roku 2030 emise CO₂ o 3,9 mil. tun ve srovnání s rokem 2020. Uvedená hodnota představuje zhruba 20 % celkového snížení emisí skleníkových plynů, kterého by to roku 2030 měl dosáhnout nizozemský průmysl. Z pohledu Shellu budou pro dosažení uvedeného dekarbonizačního cíle klíčové projekty zaměřené na zachycování a ukládání emisí CO₂ (CCS) a dále potom nízkouhlíkový a obnovitelný vodík. Vláda by měla projekty v daných oblastech podpořit jako pomocí finančních mechanismů, tak pomocí stimulace poptávky po udržitelných produktech, rozvojem infrastruktury či zrychlením povolovacích procesů.

Zahraniční server Argus připomněl, že Shell rozvíjí svůj projekt Hydrogen Holland 1 zaměřený na výrobu obnovitelného vodíku pomocí 200 MW elektrolyzéru u Rotterdamu. Podle plánů Shellu by v budoucnu jeho "vodíkové portfolio" mělo zahrnovat projekty s příkonem v řádu jednotek gigawattů. Dohoda mezi nizozemskou vládou a Shellem zahrnuje i podporu pro projekt Porthos, který cílí na ukládání zachycených emisí CO₂ pod dnem Severního moře. Jedná se o společný projekt přístavu Rotterdam, Gasunie a EBN, který má za cíl uložit 2,5 mil. tun CO₂ ročně ve vyčerpaných nizozemských plynových polích v Severním moři. Veškerá kapacita úložiště již byla smluvně zajištěna čtyřmi průmyslovými partnery – společnostmi Air Liquide, Air Products, ExxonMobil a právě Shellem.

Legislativa a strategie

EU

Technická normalizace

Připomínkové řízení k návrhu revize TPG 927 06

Dne 2. 5. 2023 bylo zahájeno připomínkové řízení ke konečnému návrhu revize TPG 927 06 „Certifikace svářečského dozoru – Technologa svařování plastů “, viz zde. Své připomínky mohou jednotlivé strany uplatňovat do 2. 6. 2023.

Jednání Technické koordinační komise ČPS

Dne 27. 4. 2023 se uskutečnilo pravidelné jednání Technické koordinační komise (TKK), na kterém členové diskutovali aktuální stav prací na pravidlech praxe, která byla zařazena do Plánu pro rok 2023. Členové TKK projednali a dohodli postup prací zejména u takových pravidel, která jsou pozdržena z důvodu nedostatku kapacit zpracovatelů. Plán 2023 byl aktualizován. Dále byl dohodnut postup pro zadání metodik a studií u odborných pracovišť, které jsou nezbytným podkladem pro některá TPG. Další pravidelné jednání se uskuteční na podzim 2023.