Čelní představitelé českého a slovenského plynárenství, prezidenti a ředitelé národních svazů Martin Slabý, Rastislav Ňukovič, Josef Kotrba a Richard Kvašňovský se v minulých dnech v Bruselu setkali s českými a slovenskými europoslanci a kolegy z Evropské komise. Cílem bylo informovat je o aktuální situaci v plynárenství a představit čerstvou studii konzultační společnosti Frontier Economics s analýzou perspektiv evropské energetiky.

„Studie nastínila, jak by mohla vypadat evropská ekonomika v roce 2050 za předpokladu, že se k tomuto roku jako Evropa posuneme bezpečně, spolehlivě a konkurenceschopně. Podstatnou novinkou, která v posledních letech nezaznívala, je skutečnost, že dekarbonizované budoucnosti se nelze dobrat jinak než díky širokému mixu všech zdrojů energie, které máme k dispozici a kam naprosto neodmyslitelně patří plyn. Ten je tu dokonce zastoupen podstatnou měrou,” shrnuje výsledky studie společnosti Frontier Economics předseda Rady ČPS Martin Slabý.

Listopadová premiéra v Bruselu

Premiérou studie Frontier Economics byla její bruselská prezentace pro Evropskou komisi 14. listopadu 2024. Studie poměřuje základní evropské dekarbonizační scénáře směřující k Net Zero 2050 a analyzuje je z pohledu reálných rizik.

Základem analýzy jsou dva scénáře evropských sítí provozovatelů přenosových soustav (TYNDP), a to konzervativní a progresivní; oba dva rýsující cestu k uhlíkové neutralitě do roku 2050. Ta představuje velkou výzvu. Aby byla transformace úspěšná, svou úlohu musí sehrát všechny relevantní technologie. I proto v obou poměřovaných scénářích hrají plyny nezastupitelnou roli.

Tři pilíře dekarbonizace

Všechny strategie EU, a to včetně obou analyzovaných společností Frontier kladou na cestě k uhlíkové neutralitě důraz na tři pilíře dekarbonizace - zvyšování energetické účinnosti, elektrifikaci a elektřinu z obnovitelných zdrojů. Frontier ve své studii rozebírá rizika nenaplnění těchto tří základních ambicí. Co když („What If“) se oproti scénářům nesníží spotřeba energie o tolik, kolik je potřeba, bude váznout rozvoj přenosových a distribučních sítí a/nebo z různých důvodů nepostavíme plánované kapacity pro výrobu elektřiny z OZE?

Plyny hrají při dekarbonizaci nezastupitelnou roli

Studie a její modely v kontextu těchto rizik ukazují, že užití plynu s razantně rostoucím podílem plynů obnovitelných a nízkouhlíkových je neopominutelným faktorem bezpečné, cenově dostupné a tedy úspěšné energetické transformace.

Analýza dále ukazuje, že investice do nízkouhlíkových plynů je třeba co nejdříve zrychlit, abychom se v budoucnu vyhnuli podstatně náročnějším a nákladnějším řešením. Zejména v horizontu 2030-2040 by se naplnění klimatických cílů mohlo ukázat jako nedosažitelné nebo by se mohlo opírat o nezralé a nejisté technologie.

Ekonomické přínosy vyvážené energetické transformce

Ekonomické modelování společnosti Frontieri ukazuje, že silné zaměření na elektrifikaci vede k vyšším nákladům než vyvážená energetická transformace v období v 2030-2050. Znamená téměř o 800 miliard eur vyšší náklady v sektoru konečné spotřeby a generuje dodatečné čisté systémové náklady ve výši 550 miliard eur.

Podle Frontier Economics jsou obnovitelné a nízkouhlíkové plyny klíčem k úspěšné energetické transformaci. Jsou nedílnou součástí přechodu k nové energetice jako robustní a nákladově efektivní řešení, a to i pro scénáře vysoké elektrifikace.

Kompletní znění studie je dostupné na tomto odkazu.