NEWSLETTER

Úvodník

Aktuality

GAS 2022 – příležitost pro osobní setkání!

Letošní ročník zaměříme tradičně na otázky bezpečnosti provozu PZ a OPZ, stěžejním tématem budou změny vyplývající ze zákona č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, ale i problematika revizí plynových zařízení, TPG 905 01 a TPG 704 01 nebo detekce úniku plynu. Představíme také vodík a nové plyny z hlediska předpisů, příležitostí i dotací. Akce je akreditována 5 body OPV a 2 body ČKAIT. Program a přihláška jsou Vám k dispozici. Využijte příležitost pro osobní setkání, těšíme se na Vás v Hradci Králové!

Uhlí nahradíme plynem. Získáme ho z Německa, Rakouska i ze zemědělského odpadu, říká ministryně Hubáčková

Z uhlí mělo za několik let přejít Česko na plyn. Plány však zkomplikovala válka na Ukrajině, a objevují se naopak úvahy o přechodném nahrazení plynu uhlím. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové však návrat k uhlí, byť dočasný, není správná cesta. Zejména kvůli ochraně ovzduší i boji s klimatickými změnami. Paní ministryně Hubáčková v aktuálním rozhovoru pro Hospodářské noviny zmiňuje, že by Česko mohlo plyn brát od sousedů i z bioplynových stanic, kde se získává plyn při rozkladu rostlinného materiálu zejména od zemědělců. Více zde

Dánsko hodlá dočasně zvýšit těžbu plynu, aby se zbavilo závislosti na Rusku

Dánský ministr klimatu a energetiky Dan Jörgensen uvedl, že těžba na dánských nalezištích v Severním moři by se mohla krátkodobě zvýšit až o 25 procent. Dánská premiérka Frederiksenová uvedla, že Dánsko by se díky dodávkám ze Severního moře mohlo stát nezávislým na ruském plynu v příštím roce. „Protože jsme ale součástí evropské plynárenské sítě, potřebujeme, aby se nezávislými staly také další země,“ dodala. Dánská vláda zároveň představila plány na výrazné zvyšování produkce energie z obnovitelných zdrojů.

Změny v kotlíkových dotacích

Ministerstvo životního prostředí ČR rozhodlo v souvislosti s aktuálním mezinárodním děním o změnách podmínek výzvy nových kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnosti. Dochází tak k navýšení maximální výše dotace pro tepelná čerpadla o 50 tis. Kč, a to z 130 tis. na 180 tis. Kč. Dále bude omezena podpora plynových kondenzačních kotlů, dotace budou nově poskytnuty výhradně na:

• již zrealizované výměny kondenzačních plynových kotlů do 30. 4. 2022,
• pořízení kotle, kde byla vystavena závazná objednávka v termínu od 1. 1. 2021 do 30. 4. 2022.

Ze závazné objednávky musí být zřejmé, že instalace plynového kondenzačního kotle byla objednána před 30. 4. 2022. Bez doložení závazné objednávky nebude výměna podpořena! Žadatelé o plynový kondenzační kotel budou k žádosti přikládat jako přílohu doklad o uvedení kotle do provozu nebo zprávu o montáži s datem do 30. 4. 2022.

Ústecký kraj je prvním českým regionem s vlastní vodíkovou strategií

Jedná se o historicky první ucelený strategický dokument zaměřený na rozvoj krajského vodíkového hospodářství, který má přispět ke zlepšení ekonomické, sociální i environmentální situace regionu. Na jejím vzniku se podílely desítky regionálních subjektů od krajské samosprávy přes podnikatelské svazy, jednotlivé firmy, výzkumné organizace až po města, obce sdružené ve Vodíkové platformě Ústeckého kraje, která pracuje již od roku 2018. Její činnost a stejně tak i tvorbu vodíkové strategie koordinuje Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje ve spolupráci s Inovačním centrem a Krajskou hospodářskou komorou.

Vodíková strategie Ústeckého kraje je také podkladem pro akceleraci přípravy kvalitních vodíkových projektů investiční a neinvestiční povahy a má za cíl podpořit jejich realizaci a zajištění finančních prostředků. Hejtman Ústeckého kraje Jan Schiller k tomu dodává: „Česká republika bude v nadcházejícím programovém období EU disponovat prostředky na přechod k zelené energetice v řádech stovek miliard korun. Další finanční zdroje a nástroje pak nabízí i nadnárodní programy. Jaký jiný region by měl být zásadním příjemcem těchto prostředků než Ústecký kraj, který po desetiletí vyráběl a stále vyrábí 30 % energie České republiky.“

Cíle a klíčové kroky strategie definuje ve střednědobém horizontu do roku 2030 a s dlouhodobým výhledem do roku 2050 pro následující segmenty: výroba vodíku, distribuce a skladování vodíku, využití vodíku pro energetické účely, spotřeba vodíku v průmyslu, zužitkování vodíku v mobilitě a budovách a oblast výzkumu, vývoje a vzdělávání. Gabriela Nekolová, předsedkyně Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje uvádí: „Definovali jsme cíle, kterých chce region v oblasti vodíku dosáhnout, např. v roce 2030 by obyvatelé kraje mohli využívat až 90 vodíkových zcela bezemisních autobusů. A našim úkolem je pro to zajistit zdroje, podpořit výstavbu plnicích stanic a další související infrastrukturu.“  Více zde

Evropa může mít do 8 let 28 000 km vodíkovodů

Aktualizované cíle iniciativy European Hydrogen Backbone (EHB), která je tvořena evropskými provozovateli přepravních soustav plynu, počítají s vytvořením 28 000 km dedikované vodíkové infrastruktury do roku 2030 a následným rozšířením na 53 000 km do roku 2040. Zhruba 60 % "vodíkovodů" by mělo vzniknout přeměnou ze současných plynovodů, zbylých 40 % mají být nová potrubí. EHB odhaduje, že přepravní náklady pro vodík dopravovaný potrubími na pevnině dosáhnou 0,11 až 0,21 EUR/kg na 1 000 km. V případě podmořských potrubí jsou náklady odhadovány na 0,17 až 0,32 EUR/kg na 1 000 km.

Plán EHB na urychlení rozvoje evropské vodíkové sítě přichází v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která vedla mimo jiné k tlaku na omezení dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Evropská komise představila začátkem března plán REPowerEU, který uvádí přehled opatření vedoucích k omezení dovozu zemního plynu z Ruska o dvě třetiny do konce letošního roku a k úplnému zastavení dovozu ruského zemního plynu nejpozději do roku 2030. Jedním z těchto opatření je i navýšení ambicí v oblasti využívání biometanu a tzv. čistého vodíku.

Někteří dodavatelé začnou s odpojováním zákazníků v DPI již po Velikonocích

Někteří dodavatelé energií začnou už po Velikonocích s odpojováním zákazníků, kteří včas neodešli z režimu dodavatele poslední instance (DPI). Jiní plánují začít odběrná místa odpojovat v příštích týdnech. V režimu DPI po ukončení činnosti Bohemia Energy nadále zůstávají tisíce odběratelů, zjistila ČTK. Lhůta pro bývalé odběratele elektřiny od Bohemia Energy vyprší 14. dubna, u plynu skončí půlroční režim DPI 17. dubna.

Například u Pražské plynárenské zůstává v DPI asi 590 odběrných míst. „Z toho 88 bylo zcela nekontaktních, to znamená nereagují a ty řešíme ve spolupráci s Úřadem práce. Po skončení lhůty DPI bude postupováno v souladu s příslušnými předpisy,“ uvedl mluvčí Miroslav Vránek.

Legislativa a strategie

EU

ČR

Technická normalizace

Zasedání Technické koordinační komise ČPS

Dne 13. 4. 2022 se uskutečnilo pravidelné jarní zasedání Technické koordinační komise (TKK) ČPS. Členové TKK ČPS byli informováni předsedou Ing. Radkem Starým o závěrech ze zasedání Rady ČPS v prosinci 2021 a v dubnu 2022. Dále podala souhrnné informace o tvorbě pravidel praxe i norem za rok 2021 ředitelka Technického odboru Ing. Kateřina Vondráková.

Dále byla diskutována aktualizace Plánu tvorby pravidel praxe na rok 2022, k níž Ing. Kateřina Vondráková přednesla několik požadavků na schválení. Více zde

Ředitelka Technického odboru dále informovala o technické normalizaci pro rok 2022 a o projektech, v nichž se ČPS angažuje. Paní Ing. Tereza Navrátilová podala informace za legislativně-strategický odbor ČPS k aktuální legislativní situaci v ČR, včetně příprav budoucí legislativy a informovala o vývoji prací na Vodíkové strategii MPO, na kterých se ČPS aktivně podílí.