 |
Úvodník
|
|
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
dnešní Newsletter Vás upozorní na nové školení věnované biometanu v plynárenských sítích, které je zájemcům nabízeno jak v učebně, tak on-line. Formou zajímavého videa si Vám dovolíme představit novou publikaci Mezinárodní plynárenské unie zaměřenou na LNG, kterému se v poslední době velmi dařilo. Jsme rovněž rádi, že Vám můžeme oznámit, že se ČPS nově registroval do Transparency Registru Evropské komise, tudíž bude moci ještě efektivněji hájit zájmy českého plynárenství. Legislativa se zaměří na návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a odkáže na stanovisko CEER k veřejné konzultaci Evropské komise – EU Strategy for Smart sector integration. Technická normalizace se věnuje problematice oprav ocelových plynovodů a přípojek s nejvyšším provozním tlakem do 5 bar včetně, a to v rámci probíhající revize TPG 702 08. Ať se i dnes dozvíte, co Vás zajímá!
|
 |
Aktuality
|
|
| 21. 05. 2020 |
|
|
|
| 19. 05. 2020 |
|
|
|
Dlouhodobá smlouva z 90. let o tranzitu ruského plynu plynovodem Jamal přes Polsko do Německa nebude prodloužena. Varšava dlouhodobě komentovala nevýhodnost kontraktu, který dle ní obsahoval příliš nízké tranzitní poplatky. Ačkoli ruský plyn bude přes Polsko prozatím proudit dál, není jisté, jak vysoké poplatky budou nyní ruské straně účtovány. Rusko si může po vypršení kontraktu rezervovat krátkodobou přepravní kapacitu u provozovatele polského plynovodu, společnosti Gaz-System.
Více zde
|
| 20. 05. 2020 |
|
|
|
Tato jedenáctá výroční zpráva Mezinárodní plynárenské unie (IGU) věnovaná LNG obsahuje klíčové aktualizace globálního odvětví LNG, a to přímo v jeho hodnotovém řetězci, což dokazuje další silný rok růstu v tomto rozhodujícím segmentu. LNG nadále zvyšuje celosvětovou energetickou bezpečnost a flexibilitu přístupu k hojným globálním dodávkám plynu. Video představující novou publikaci
zde, zpráva ke stažení zde.
|
| 19. 05. 2020 |
Rozvoj OZE v ČR si do roku 2030 vyžádá investice přes 300 miliard korun
|
|
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v ČR, pro dosažení cíle jejich rozvoje stanoveného vládou, přinese do roku 2030 investice přes 300 miliard korun. Vyplývá to ze zveřejněné analýzy expertů ČVUT v Praze, na které se podílela Komora OZE. Komora dále spočítala, že k vyvolání těchto investic bude zapotřebí přibližně 70 miliard korun veřejné podpory. Vláda v lednu schváleném energeticko-klimatického plánu stanovila, že podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v ČR do roku 2030 stoupne na 22 procent. Letos má být na úrovni 15,6 procenta.
|
| 21. 05. 2020 |
|
|
|
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov potvrdil, že Rusko ani přes poslední překážky neplánuje upustit od výstavby plynovodu Nord Stream 2. Druhé větvi plynovodu spojujícího Rusko a Německo v minulém týdnu ztížil budoucí provoz německý regulátor BNetzA, který odmítl žádost o výjimku z evropské energetické legislativy.
Více zde
|
| 20. 05. 2020 |
|
|
|
Dopravní podnik města Brna (DPMB) je s počtem 160 autobusů na CNG majitelem největšího vozového parku na zemní plyn v ČR. „Autobusová doprava v Brně v posledních deseti letech prošla progresivním vývojem. V DPMB jsme svědky významné ekologizace tohoto druhu dopravy, vlastníme 160 autobusů na CNG, máme za sebou testování autobusu na bioplyn, hybridní pohon, sledujeme možnosti elektromobility a dalších alternativních pohonů. Osobně jsem velmi zvědavý, jaké bude v této oblasti příští desetiletí,” uvedl generální ředitel DPMB Miloš Havránek.
Více zde
|
| 20. 05. 2020 |
Jak se bude vyvíjet spotřeba vodíku?
|
|
Výrobní kapacita vodíku v rafinériích by měla letos vzrůst o jeden milion tun za rok namísto původně plánovaných 1,7 mil. tun/rok. Analytici z Platts Analytics očekávají silný růst poptávky po vodíku zejména při výrobě čpavku. Platts Analytics dále očekává, že během následujících 5 let by měly být zprovozněny nové elektrolyzéry využívané pro výrobu vodíku o celkovém příkonu 640 MW. Téměř 70 % z této hodnoty by mělo být uvedeno do provozu do konce roku 2022. S&P Global Platts upozornil také na pokles výrobních nákladů na vodík (při započtení investičních výdajů) vyrobený parním reformováním metanu v Japonsku na 2,09 USD/kg, což odpovídá zhruba 49,4 EUR/MWh (vztaženo k spalnému teplu). Na konci března dosahovaly výrobní náklady 2,27 USD/kg (zhruba 53,7 EUR/MWh).
|
|
 |
Legislativa
|
|
EU
|
|
Český plynárenský svaz se nově registroval do Transparency Registru Evropské komise.
Více zde
|
|
Přezkum pravidel EU pro transevropskou energetickou infrastrukturu.
Více zde
|
|
Stanovisko CEER k veřejné konzultaci Evropské komise – EU Strategy for Smart sector integration.
Více zde
|
|
ENTSOG vydává poslední výzvu k předložení projektů souvisejících s energetickým přechodem do TYNDP 2020.
Více zde
|
ČR
|
|
MPO
|
|
Návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů do meziresortního připomínkového řízení.
Více zde
|
|
MMR
|
|
Stavební zákon zrychlí a zjednoduší povolování staveb.
Více zde
|
|
 |
Technická normalizace
|
|
Revize TPG 702 08 – Opravy ocelových plynovodů a přípojek s nejvyšším provozním tlakem do 5 bar včetně
|
|
Součástí plánu tvorby normativních dokumentů na r. 2020 je i revize TPG 702 08 „Opravy ocelových plynovodů a přípojek s nejvyšším provozním tlakem do 5 bar včetně“. Dne 7. 5. 2020 proběhlo jednání k vypořádání připomínek, které obdržel ČPS od společností GridServices a ASPP k pracovnímu návrhu revize. V úvodu jednání byla vedena diskuze o koncepcí revize TPG 702 08 ve vztahu k opravám s využitím kompozitních materiálů a případném sloučení těchto technických pravidel s TPG 702 09 „Opravy plynovodů a přípojek z oceli s nejvyšším provozním tlakem nad 5 bar do 40 bar včetně“ v rámci budoucích revizí. Následně byly projednány veškeré připomínky. Ve smyslu dohody účastníků jednání zpracovatel revize, kromě jiného, upraví pojmy „Oprava trvalá“ a „Oprava dočasná“, v čl. 3.2 upřesní kvalifikaci svářecího technologa, přeformuluje znění čl. 4.2 o podmínkách pro svařování a požadovanou jakost, uvede čl. 4.3.6 o kompozitních opravných systémech do souladu s vydaným stanoviskem ČPS zn. 96/ČPS/Ru/2018 a sjednotí čl. 5.3, týkající se dělení potrubí, s TPG 702 09. Dále přesune Tabulku 3 „Vady v zásadě opravitelné za pomoci kompozitních systémů dle ČSN EN ISO 24817“ z textu do Přílohy 1 a doplní do této přílohy utěsňovací systémy pro opravy. Rovněž bude doplněna kapitola 5 „Technické požadavky na provedení opravy“ o NDT, VT, měření tloušťky stěny a velikosti a tvary záplat. Více informací podá pan Jiří Rubek,
jiri.rubek@cgoa.cz.
|
|
|
|
