NEWSLETTER

Aktuality

Buďte legislativně v obraze

Potřebujete se dobře zorientovat v aktuálním dění v oblasti energetické legislativy? Nejen česká, ale i evropská legislativa reagují na současnou situaci a doznávají zásadních změn. Posuďte sami – novely energetického zákona, novela vyhlášky o stavu nouze. Shrnutí za posledních 6 měsíců přináší odborníci na energetickou legislativu. Zajímá Vás toto téma? Nahlédněte do programu a registrujte se!

EFET: Nový korekční mechanismus EU pro ceny plynu by mohl mít vážné negativní dopady na trh

Ministři energetiky zemí EU se na mechanismu nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu dohodli 19. prosince po několika kolech jednání a nové nařízení bylo formálně přijato 22. prosince. Mechanismus vstoupí v platnost 15. února. V rámci úsilí EU o sledování dopadu mechanismu byly Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a regulační orgán ACER pověřeny, aby do 23. ledna vypracovaly předběžné zprávy o jeho dosavadním dopadu. Obě agentury dospěly 23. ledna v samostatných zprávách k závěru, že od přijetí mechanismu minulý měsíc nebyly zjištěny žádné "významné" dopady, ale v budoucnu by mohl mít mechanismus vliv na finanční a energetické trhy.

ESMA i ACER ve svých zprávách uvedly, že by mohlo dojít k většímu přesunu k mimoburzovnímu obchodování, což by pravděpodobně v konečném důsledku snížilo dostupnou likviditu plynárenských produktů v bodě TTF na organizovaných trzích. V reakci na tyto zprávy EFET uvedl, že by mechanismus mohl mít vážné dopady na trh.

Proti mechanismu se postavili také provozovatelé burz ICE a EEX, přičemž analytici rovněž zpochybnili jeho účinnost. Aby byl mechanismus aktivován, musela by cena plynu v obchodním bodě TTF na následující měsíc překročit 180 EUR/MWh po dobu tří po sobě jdoucích pracovních dnů a zároveň být o 35 EUR/MWh vyšší než referenční cena zkapalněného zemního plynu (LNG) pro stejné období.

Klesající cena plynu a skutečnost, že se ceny LNG rovněž přiblížily ceně TTF, snížily pravděpodobnost, že dojde k aktivaci cenového stropu. Samotný cenový strop je dynamický a jeho výše závisí právě na referenční ceně LNG. Dynamický cenový strop by se vztahoval pouze na vybrané kontrakty, a to na všechny kontrakty od následujícího měsíce až po kontrakty na následující rok. Obchodování na denním či vnitrodenním trhu by omezeno nebylo. Tento mechanismus má zajistit, aby se Evropa v případě aktivace korekčního mechanismu nestala nekonkurenceschopnou na trhu s LNG, a plyn tak nezamířil do jiných částí světa. V případě možného ohrožení bezpečnosti dodávek by rovněž mohl být mechanismus pozastaven.

Nedávný a další plánovaný nárůst dovozní kapacity pro LNG v Evropě s největší pravděpodobností zmírní jakoukoliv prémii evropských cen plynu oproti cenám LNG. Evropa se vloni stala největším světovým dovozcem LNG, když dovezla 101 milionů tun LNG, což odpovídá zhruba 140 miliardám metrů krychlových plynu, což je nárůst o 58 % ve srovnání s rokem 2021.

Rusko zvýšilo export LNG do Evropy, Němci zvažují zákaz jeho dovozu

Zatímco celkový dovoz ruského plynu do Evropy je na historických minimech, v jedné jeho části došlo k nárůstu. V loňském roce totiž vzrostl dovoz ruského plynu ve zkapalněné podobě (LNG). Dovoz ruského LNG je sice dosud povolen, ale brzy může dojít ke změně. Na evropské úrovni se sice zákaz zatím nechystá, ale členské státy mohou jednat samostatně. Například německé ministerstvo hospodářství již údajně varovalo průmyslové podniky, které LNG z Ruska odebírají, že k omezení nebo dokonce zakázání jeho dovozu hodlá přistoupit. V Evropě zakázalo dovoz ruského LNG Spojené království. Hlavní dovozci LNG v Evropské unii jej ovšem stále dováží. Jedná se právě o zmíněné Německo, Francii, Belgii nebo Nizozemsko.

Dovoz ruského LNG do Evropy v loňském roce dosáhl celkem 17 mil. tun, což je v přepočtu cca 23 mld. m³. Podle prvních odhadů loňské spotřeby plynu se jedná o 6-7 % celkové spotřeby zemního plynu v Evropské unii. V roce 2021 Evropská unie dovezla z Ruska 155 miliard metrů krychlových zemního plynu, což představuje přibližně 45 % dovozu plynu do EU a téměř 40 % její celkové spotřeby. Celkový vývoz LNG z Ruska v roce 2022 vzrostl o 8,6 % na zhruba 33 milionů tun (přibližně 45 mld. m³). Více než polovina tedy byla dodána do Evropy.

Bulharsko a Srbsko zahájily stavbu propojovacího plynovodu

Prezidenti Bulharska a Srbska Rumen Radev a Aleksandar Vučić zahájili stavbu plynovodu spojujícího obě balkánské země, které byly v dodávkách zemního plynu donedávna takřka zcela závislé na Rusku. Projekt za 85,5 milionu eur je jedním z několika chystaných propojovacích plynovodů, které mají členům východní části Evropské unie i kandidátským zemím umožnit přístup na světový trh s plynem.

Plynovod IBS o délce 170 kilometrů z větší části financuje EU, povede z bulharského města Novi Iskar do Niše na jihu Srbska. Počáteční kapacita bude 1,8 miliardy metrů krychlových plynu ročně, přičemž plyn bude možné přepravovat v obou směrech. Takzvaný interkonektor, tedy propojovací potrubí, má přivádět plyn z Ázerbájdžánu a umožnit Srbsku přístup k terminálům na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Řecku.

Srbsko je v současnosti zcela závislé na dovozu plynu z Ruska, z domácí těžby pokrývá jen 13 procent spotřeby. Bulharsko do ruské invaze na Ukrajinu dováželo 90 procent spotřebovávaného plynu z Ruska, koncem dubna loňského roku ale Moskva dodávky plynu zastavila. Jako náhradu si Sofia zajistila plyn z Ázerbájdžánu a nakupuje také LNG, který se do země dopravuje přes turecké terminály.

MPO výrazně přispělo ke zvyšování energetické bezpečnosti České republiky

Předseda vlády Petr Fiala přijel na bilanční návštěvu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). S ministrem Jozefem Síkelou hovořili o budoucnosti energetiky, úspěšném českém předsednictví a další agendě resortu. MPO výrazně přispělo ke zvyšování energetické bezpečnosti České republiky. Díky rozvoji plynárenské infrastruktury snížilo Česko od zářijového ukončení dodávek přes plynovod Nord Stream 1 dovoz ruského plynu na maximálně 3,5 procenta. Nahradily ho dodávky z Norska a LNG z Belgie a z Nizozemska.

„Zásadní roli v posilování české energetické bezpečnosti hraje také podíl v LNG terminálu v holandském Eemshavenu, který se vládě podařilo získat ve spolupráci se skupinou ČEZ. Terminál nám umožňuje dovézt ročně až 3 miliardy metrů krychlových plynu. Vzhledem k tomu, že naše loňská spotřeba byla okolo 7,5 miliard metrů krychlových, umožní nám ji tento terminál pokrýt ze 40 procent. O dalších možných kapacitách nyní jednáme s Německem“, uvedl Josef Síkela.

MPO za rok připravilo celkem šest novel energetického zákona, které doplňuje celkem osm vládních nařízení. Více zde

Ukrajina chce mít možnost skladovat ve svých zásobnících strategické zásoby plynu EU

Ukrajinský provozovatel tamních podzemních zásobníků plynu oznámil, že zahájil proces certifikace, která by mu měla umožnit skladovat strategické zásoby zemního plynu zemí EU. Ukrajinské zásobníky jsou vzhledem k objemu převyšujícímu potřeby země již delší dobu využívány západními obchodníky pro skladování plynu v rámci bezcelního režimu.

Legislativa a strategie

EU

ČR

Technická normalizace

Jednání k TPG 935 01, TPG 700 03 a TPG 702 04

Dne 18. 1. 2023 proběhlo jednání k připravovaným revizím a změnám technických pravidel TPG 935 31 Trasové uzávěry plynovodů z ocelových trub, TPG 700 03 Podmínky pro provádění pracovních činností a umisťování staveb v ochranných pásmech plynárenských zařízení a pro umisťování staveb v bezpečnostních pásmech plynových zařízení a TPG 702 04 Plynovody a přípojky z oceli s nejvyšším provozním tlakem do 100 bar včetně. Tato pravidla jsou upravována za účelem přípravy plynárenské soustavy na přepravu a distribuci směsi ZP+H2 nebo čistého H2. Jednání se zúčastnili zejména zástupci distributorů a přepravce ZP. Bylo dohodnuto, že vzniknou 3 pracovní skupiny podle jednotlivých TPG. Do skupin budou přizváni zástupci ASPP, projektantů a vysokých škol k řešení konkrétních požadavků. Byla diskutována úprava Metodiky/Studie s ohledem na provozování plynovodů se směsí ZP+H2 nebo pouze H2, kde bude třeba, mimo jiné, posoudit riziko vzniku detonační vlny ve volném prostoru.

Bližší informace podá Libor Šustek, libor.sustek@cgoa.cz.