|
Jaký byl pro české plynárenství rok 2022?
Rok 2022 byl bouřlivý a přelomový nejen pro české plynárenství, ale pro celou evropskou energetiku a hospodářství obecně. Energetika „starého kontinentu“ nikdy v historii nestála před tak zásadními a urgentními výzvami, jaké přinesl právě letošní rok.
Cenová krize z druhé poloviny roku 2021 a následný krach mnoha firem nabízejících elektřinu a plyn způsobily v Česku migraci jednoho milionu klientů mezi obchodníky s energiemi. Zásadní roli ve zvládnutí této krize sehráli v prvních měsících roku dodavatelé poslední instance. Koncem února však tento významný úspěch zcela zastínil ruský vpád na Ukrajinu.
Jedním z následků ruské agrese na Ukrajinu bylo i snížení dodávek ruského plynu do Evropy a růst cen plynu, stejně jako intenzivní hledání nových komoditních kontraktů a nárůst dovozu LNG. S tím se pochopitelně pojí i urychlené budování LNG infrastruktury v Evropě.
Celková situace měla bohužel značně negativní efekt na sektor plynárenství a poškodila kredit zemního plynu. Pokud bychom měli hledat pozitiva, pak je to urychlené nastavení úspor, rehabilitace podzemních zásobníků nebo akcelerace produkce biometanu ve spojitosti s přípravami vodíkové energetiky.
Co nás čeká v roce 2023?
Hlavní výzvu představuje zajištění dostatečného množství plynu pro zimní období 2023–2024, a to na celospolečensky udržitelné cenové úrovni. Nutností je i průběžné obstarávání nových kontraktů na dodávky, uskladnění a přepravu LNG, to vše ve spojitosti s významným snížením dodávek plynu z Ruska do Evropy. Jako důležitou spatřuji také razantní podporu růstu výroby domácího biometanu ve spojitosti s dopracováním legislativy a nastavením podpůrných státních programů a faktickou přípravu na vodíkovou energetiku. S tím se pojí aktualizace vodíkové strategie, reálné kroky v úpravě národní energetické legislativy a podpora pilotních projektů směřujících k akceleraci užití vodíku v energetice a průmyslu. Má-li se v průběhu pár let několikanásobně navýšit instalovaný výkon fotovoltaických elektráren na více než 15 GW, stane se výroba vodíku reálnou alternativou. Myslet by se mělo i na aktualizaci Národního klimaticko-energetického plánu i Státní energetické koncepce, které musejí reflektovat realitu doby a udržitelnou transformaci energetiky pro příští desetiletí.
Zemní plyn bude ještě po mnoho let nezastupitelný. Je vhodný z vícero důvodů. Je ho celosvětově dostatek a zajišťuje energii s vysokou účinností a minimální environmentální stopou.
Martin Slabý, předseda Rady ČPS
|
