NEWSLETTER

Úvodník

Aktuality

Budoucnost plynárenství očima expertů

Zajímá Vás, jak ovlivní výstupy Evropské komise české plynárenství? Domníváte se, že nařízení o snížení emisí metanu v energetickém sektoru je nákladově efektivní řešení, že postavení a ochrana spotřebitele na trhu s plynem budou posíleny? Přední odborníci na oblast legislativy a strategie Vám představí návrh nařízení na snižování emisí metanu v energetice, návrh nařízení o vnitřním trhu a o společných pravidlech pro vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a vodíkem a směrnici EPBD. Sejdeme se 4. května 2022. Program školení a přihláška jsou již k dispozici. Těšíme se na setkání s Vámi!

Litva oznámila, že jako první země v EU přestala odebírat plyn z Ruska

Litva od začátku dubna přestala odebírat plyn z Ruska, oznámilo její ministerstvo energetiky na svých internetových stránkách. K tomuto kroku přistoupilo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a s požadavkem Moskvy, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech. Litva je první zemí Evropské unie, která ruský plyn přestala nakupovat.

Resort energetiky této pobaltské země uvedl, že Litva svoji spotřebu této suroviny pokrývá z dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), který lodě dovážejí do terminálu v Klajpedě. Ten funguje od roku 2014. Ministr energetiky Dainius Kreivys konec odběru ruského plynu označil za „bod obratu v energetické nezávislosti Litvy“. Ministerstvo dále uvedlo, že v případě potřeby ho země může odebírat přes propojení s Lotyšskem a od začátku května i potrubím vedoucím z Polska.

Konec ruského plynu v Česku? Bilance ČT zjišťovala, čím zatopíme

Statistiky, které ukazují závislost evropských států na ruské komoditě, vždy zařazují Českou republiku mezi nejzranitelnější země. V případě nedostatku plynu se vláda bude řídit vyhláškou ministerstva průmyslu a obchodu o stavu nouze v plynárenství. Podle vyhlášeného stupně omezení by nejprve odpojovala od dodávek plynu velké odběratele (630 MW ročně), kteří mohou přejít na alternativní zdroj, a následně největší spotřebitele (nad 52 500 MW ročně).

Nedostatek plynu by tak nejprve zasáhl velké průmyslové podniky, jako jsou chemické závody, hutě, kalírny nebo sklárny. Jako poslední by přišly na řadu elektrárny, teplárny a domácnosti. V každém případě by omezení dodávek zemního plynu vedlo k zastavení řady průmyslových podniků, přerušení výroby a ohrožení ekonomické stability, včetně zaměstnanosti v Česku. Více zde

Evropa sází na zelený vodík

Ukrajinská krize zásadně změnila i budoucnost vodíku. Jak stoupají ceny zemního plynu a neochota obchodovat s Ruskem, zelená varianta rychle vytlačuje modrou a šedou. V letošním roce se měla výroba zeleného vodíku rozběhnout ve větším měřítku. Ale válka na Ukrajině vývoj zásadně urychlila.

Potenciální vítězství zeleného vodíku jde na úkor jeho modrých a šedých alternativ spojených s fosilními palivy, jejichž cena během několika dní od začátku války vyskočila o více než 70 %. Naopak zelenému vodíku se dostává štědré podpory, bez které by jinak na trhu neměl šanci. Evropská unie oznámila plány na finanční balíček ve výši 300 milionů eur pro vodík a také iniciativu Hydrogen Accelerator od REPowerEU, jejímž cílem je snížit závislost regionu na ruském plynu. A je velmi pravděpodobné, že se objeví další vlna podpůrných opatření.

Jednotlivé členské státy rovněž urychlily své domácí plány na rozvoj výroby zeleného vodíků. Od ruské invaze na Ukrajinu se hlavně v jižní Evropě, kde je dostatek elektřiny z obnovitelných zdrojů, zelený vodík stal ekonomicky mnohem přijatelnější variantou než vodík z fosilních paliv. Jeho extrémní výhodou je samozřejmě i příslib energetické bezpečnosti a zároveň lákavého zdroje příjmu pro místní ekonomiky a producenty obnovitelné elektřiny. Možností je ovšem řada: některé země se zaměřují na domácí výrobu, jiné spíše na export. Do budoucna bychom se pak mohli dostat do situace, kdy bude výroba paliv rozložena mezi několik produkčních oblastí. Více zde

Aktualizace European Hydrogen Backbone v kontextu sdělení Evropské komise REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii

Iniciativa provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn vydala v návaznosti na zveřejnění sdělení Evropské komise REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii aktualizovanou verzi vize páteřní sítě pro vodík (tzv. European Hydrogen Backbone). Aktualizovaná verze European Hydrogen Backbone reaguje na ambici Evropské komise o dosažení dodatečné produkce a importu 15 mil. tun (Mt) obnovitelného vodíku proti původnímu cíli ve výši 5,6 Mt nastíněnému v rámci Vodíkové strategie pro klimaticky neutrální Evropu.

Aktualizovaná verze European Hydrogen Backbone staví na předešlých iteracích modelování vzniku páteřní sítě pro vodík a prezentuje akcelerovanou vizi rozvoje dané sítě z pohledu 31 provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn z 28 států Evropy. Akcelerovaná vize nastiňuje pět pan-Evropských vodíkových koridorů založených jak na evropské produkci vodíku, tak i na jeho dovozu z třetích krajin (např. států severní Afriky). Iniciativa předpokládá výše zmíněných pět vodíkových koridorů by mohlo vzniknout do roku 2030. Vodíková infrastruktura by se pak do roku 2040 mohla rozrůst a stát se pan-Evropskou sítí o délce 53 000 km, která by byla z velké části založená na konvertované (tzv. repurposed) přepravní soustavě pro zemní plyn.

Páteřní vodíková síť by v roce 2040 na základě předpokladů z aktualizované verze European Hydrogen Backbone z investičního pohledu stála 80-143 mld. eur (tj. odhadované celkové investice). Investiční náklady, které jsou v kontextu evropské energetické tranzice relativně nízké, by zahrnovaly podmořskou infrastrukturu a propojovací infrastrukturu zabezpečující propojení tzv. offshore energetických hubů a potenciálních exportních regionů. Přeprava vodíku nad 1 000 km napříč pevninskou páteřní vodíkovou sítí by v průměru stála 0,11-0,21 eur/kg, což by dělalo z páteřní vodíkové sítě nákladově nejefektivnější možnost, jak přepravovat vodík ve velkém měřítku a na velké vzdálenosti. V případě, že by byl vodík přepravován exkluzivně skrze podmořskou síť, tak by cena jeho přepravy stála 0,17-0,32 eur/kg na 1 000 km. Více zde

ENERSOL 2022 nabídl zajímavá témata studentských projektů

Po dvou covidových letech se v tradičním březnovém termínu setkali reprezentanti 10 krajů ČR na celostátní konferenci Enersol 2022, kterou pořádal ve dnech 24. a 25. 3. 2022 za podpory Ministerstva životního prostředí Kraj Vysočina.

1. Enersol a praxe,
2. Enersol a inovace,
3. Enersol a popularizace,

V 1. kategorii byl druhý Jiří Chládek ze SPŠ Třebíč za práci Vodíkový generátor. Ve 2. kategorii skončila druhá Adéla Veselá ze SPŠ stavební ak. S. Bechyně H. Brod se zajímavou prací Off-grid Mini domek, čtvrté místo pak vybojovaly žákyně Gymnázia, SOŠ a VOŠ Ledeč n. S. Barbora Svobodová, Nikola Jursíková s prací Ekoboxy. V dubnu se uskuteční v Otrokovicích mezinárodní konference, na které bude Kraj Vysočina reprezentovat Jiří Chládek a poměří svou prezentaci se žáky ze Slovenska, Rakouska, Slovinska či Německa. Hlavními tématy soutěže Enersol 2022 byly OZE, úspory energií, ochrana životního prostředí, snižování emisí v dopravě či odpadové hospodářství.

Pozvánka na veletrhy v Brně

Další ročník Stavebního veletrhu Brno, veletrhu Dřevo a stavby Brno a veletrhu nábytku a interiérového designu MOBITEX se bude konat 21.- 23. dubna 2022. Jedním z hlavních témat, které se bude prolínat jak výstavními expozicemi, tak i doprovodným programem a nezávislým poradenstvím, budou úspory. Naše partnerská komínová asociace APOKS Vám nabízí volnou vstupenku na tuto akci – viz promo kód: YBHXBL1Z5R. Více zde

Legislativa a strategie

EU

ČR

Technická normalizace

Revize TPG 918 01 „Odorizace zemního plynu“

Do interního připomínkového řízení byl rozeslán pracovní návrh revize TPG 918 01 „Odorizace zemního plynu“. Revidovaná pravidla byla upravena se zřetelem na nové poznatky ověřené v praxi a rovněž ze studia zahraničních pramenů. V rámci revize byly do těchto pravidel doplněny typy a vlastnosti odorantů, všeobecné požadavky na odoranty, příklad metody výpočtu minimální koncentrace všech typů odorantů a požadavky na dopravu a skladování odorantů, včetně postupu při plnění nádob odorantem. V pravidlech je nově řešena problematika týkající se požadavků na použití bezsirných odorantů, včetně uvedení jejich vlastností, a postupu při záměně odorantů, nejen ze sirného odorantu na bezsirný, ale i z jednoho typu sirného odorantu na jiný typ sirného odorantu. Do pravidel byly doplněny způsoby měření úrovně odorizace a zásady provádění čichové zkoušky, včetně jejího vyhodnocení.

Více informací podá pan Jiří Rubek, jiri.rubek@cgoa.cz.