2/2021
INFORMATIVNÍ ČLÁNKY
- Plynová kogenerace by měla být při náhradě uhelných elektráren první volbou
- Přechod z uhlí na zemní plyn v regionu Sokolovska
- Brno jako špička v provozu plynových autobusů
- Použití zemního plynu v průmyslu
- Mikrokogenerace – cesta k dekarbonizaci spojená s energetickou nezávislostí
- Modernizace teplárny Náchod
- Česko na prahu velké energetické evoluce
- Evropská taxonomie udržitelných investic v kostce
- Plynová mobilita a bioCNG
- Stručně…
- Časopisecká hlídka
- Jezdíme na zemní plyn – Nové plnicí stanice
Z ČINNOSTI ČPS
- Činnost výboru IGU TC „Gas Utilization“ v trieniu 2018–2021
- Pohled do historie užití plynu – osvětlení
- Rada blahopřeje
ODBORNÉ ČLÁNKY
Úloha zemního plynu při transformaci české energetiky související s postupným ústupem od uhlí
Pavel Liedermann
Souhrn: Tento příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s problematikou významných změn v elektroenergetických zdrojích, které lze očekávat v průběhu následujících zhruba 20 let. Požadavky na snižování ekologických dopadů spojených s výrobou elektřiny budou vytvářet tlak na změnu výrobní technologie elektráren. V současnosti zatím není k dispozici ekvivalentní náhrada pro odchod od spalování uhlí. V tomto prostředí se proto nástrojem pro částečnou dekarbonizaci může stát, byť na přechodnou dobu, zemní plyn. Jeho uplatnění v energetice lze očekávat v řadě oblastí, zahrnujících výrobu elektřiny, výrobu tepla v kombinované výrobě i regulační služby.
Klíčová slova: Uhlí, zemní plyn, extrémní OZE, paroplynové elektrárny
Perspektiva LNG v širších souvislostech
Jan Bezděkovský
Souhrn: Článek se věnuje výzvám, kterým čelí nejen český, ale celoevropský trh vozidel na LNG v souvislosti se současnou, jakož i chystanou, regulací na úrovni Evropské unie. Snaží se přitom o kritický pohled na problematiku environmentálních přínosů zemního plynu v dopravě. Poukazuje tak na některé otazníky, které zaznívají vůči zemnímu plynu především ze strany ekologických organizací, a to při vědomí toho, že tato argumentace získává na straně orgánů Evropské unie stále větší pozornost. Cílem autora přitom není bezezbytku odpovědět na otázku, zda v kontextu aktuálních výzev spojených s klimatickou změnou je vize rozvoje LNG mobility obsažená v Národním akčním plánu čisté mobility smysluplná, ale spíše rozproudit další odbornou diskuzi na dané téma.
Klíčová slova: LNG, regulace EU, skleníkové plyny, biometan
Příprava vodíku přímým rozkladem methanu
Milan Bernauer, Vlastimil Fíla, Bohumil Bernauer
Souhrn: Zvyšující se zájem o vodík a vodíkové hospodářství nastolil otázku jakým způsobem efektivně využívat zdroje vodíku a jak je co nejúčelněji transformovat na komponenty s vyšší přidanou hodnotou. Při výrobě vodíku stávajícími technologiemi se zájem doposud soustředil na co nejvyšší výtěžek vodíku a optimalizaci těchto výrobních postupů. Zásadním problémem však zůstávají emise vedlejších produktů (zejména CO2), což představuje stále významnější environmentální problém. Nové procesy výroby vodíku ze zemního plynu (methanu) by se v budoucnosti mohly soustředit i na synergickou produkci vodíku a uhlíkatých produktů ve formě sazí či různých forem uhlíkatých nanovláken. Předložený přehled technologií výroby vodíku zahrnuje jednak klasické a zavedené procesy, tak hlavně nový přístup k výrobě vodíku z methanu a uhlovodíků obecně, a to jejich přímým rozkladem ‒ pyrolýzou.
Klíčová slova: Vodík, rozklad methanu, emise, zemní plyn