2/2021

Úloha zemního plynu při transformaci české energetiky související s postupným ústupem od uhlí

Pavel Liedermann

Souhrn: Tento příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s problematikou významných změn v elektroenergetických zdrojích, které lze očekávat v průběhu následujících zhruba 20 let. Požadavky na snižování ekologických dopadů spojených s výrobou elektřiny budou vytvářet tlak na změnu výrobní technologie elektráren. V současnosti zatím není k dispozici ekvivalentní náhrada pro odchod od spalování uhlí. V tomto prostředí se proto nástrojem pro částečnou dekarbonizaci může stát, byť na přechodnou dobu, zemní plyn. Jeho uplatnění v energetice lze očekávat v řadě oblastí, zahrnujících výrobu elektřiny, výrobu tepla v kombinované výrobě i regulační služby.

Klíčová slova: Uhlí, zemní plyn, extrémní OZE, paroplynové elektrárny

Perspektiva LNG v širších souvislostech

Jan Bezděkovský

Souhrn: Článek se věnuje výzvám, kterým čelí nejen český, ale celoevropský trh vozidel na LNG v souvislosti se současnou, jakož i chystanou, regulací na úrovni Evropské unie. Snaží se přitom o kritický pohled na problematiku environmentálních přínosů zemního plynu v dopravě. Poukazuje tak na některé otazníky, které zaznívají vůči zemnímu plynu především ze strany ekologických organizací, a to při vědomí toho, že tato argumentace získává na straně orgánů Evropské unie stále větší pozornost. Cílem autora přitom není bezezbytku odpovědět na otázku, zda v kontextu aktuálních výzev spojených s klimatickou změnou je vize rozvoje LNG mobility obsažená v Národním akčním plánu čisté mobility smysluplná, ale spíše rozproudit další odbornou diskuzi na dané téma.

Klíčová slova: LNG, regulace EU, skleníkové plyny, biometan

Příprava vodíku přímým rozkladem methanu

Milan Bernauer, Vlastimil Fíla, Bohumil Bernauer

Souhrn: Zvyšující se zájem o vodík a vodíkové hospodářství nastolil otázku jakým způsobem efektivně využívat zdroje vodíku a jak je co nejúčelněji transformovat na komponenty s vyšší přidanou hodnotou. Při výrobě vodíku stávajícími technologiemi se zájem doposud soustředil na co nejvyšší výtěžek vodíku a optimalizaci těchto výrobních postupů. Zásadním problémem však zůstávají emise vedlejších produktů (zejména CO2), což představuje stále významnější environmentální problém. Nové procesy výroby vodíku ze zemního plynu (methanu) by se v budoucnosti mohly soustředit i na synergickou produkci vodíku a uhlíkatých produktů ve formě sazí či různých forem uhlíkatých nanovláken. Předložený přehled technologií výroby vodíku zahrnuje jednak klasické a zavedené procesy, tak hlavně nový přístup k výrobě vodíku z methanu a uhlovodíků obecně, a to jejich přímým rozkladem ‒ pyrolýzou.

Klíčová slova: Vodík, rozklad methanu, emise, zemní plyn

René Neděla – Státní energetická koncepce ČR

Využití LNG v dopravě a energetice a jeho bezpečnost