4/2020

Quo vadis, energetický zákone?

Jana Osadská, PPD, a.s.

Souhrn: Cílem článku je předložit do rukou odborné plynárenské veřejnosti přehled dopadů připravovaných legislativních změn v energetice. Článek je rozdělen do dvou částí. První nabízí přehled změn zakotvených novelou energetického zákona schválenou vládou na jaře 2020. V druhé části jsou popsány zásadní dopady věcného záměru nového energetického zákona s důrazem na očekávané změny trhu s plynem a postavení infrastrukturních držitelů licencí.

Klíčová slova: Energetický zákon, věcný záměr energetického zákona, trh s plynem

Covid a emise – dvě výzvy pro LNG

Tomáš Novotný, UP forum s.r.o.

Souhrn: Působení letošní pandemie na sektor LNG urychluje vývoj odvětví a mění jeho chápaní z pohledu ekologie. Článek se zaměřuje na zhodnocení situace v uplynulém období a popis problémů, které v roce 2020 ovlivnily celosvětový obchod s LNG. Zvětšující se napětí mezi rostoucí nabídkou a klesající poptávkou vyústilo ve snižování ceny zemního plynu. Od 1. ledna 2020 vstoupilo v platnost nové nařízení Mezinárodní námořní organizace, kterým se stanovil maximální limit pro obsah síry v topném oleji, použitém jako palivo, jenž se snižuje na 0,50 %. Jedná se o první opatření, které reguluje emise všech lodí v námořní dopravě.

Klíčová slova: LNG, covid-19, námořní doprava, emise, IMO 2020

Vodíková elektromobilita v kontextu aktualizace Národního akčního plánu čisté mobility

Jan Kulas, ÚJV Řež

Souhrn: Přijetí tzv. Pařížské dohody o změně klimatu lze považovat za nejvýraznější změnu mezinárodního kontextu rozvoje čisté mobility. V návaznosti na mezinárodní smluvní závazek bylo v posledních letech přijato několik nových právních předpisů, které zásadním způsobem ovlivní směřování čisté mobility. Zejména se jedná o nová nařízení, která stanovují emisní normy CO₂ pro nové osobní automobily, lehká užitkové vozidla a nově i těžká vozidla po roce 2020 a revizi směrnice 2009/33/ES o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel.

Klíčová slova: Vodíková elektromobilita, Národní akční plán čisté mobility, vodíkové plnicí stanice

Spalování směsí zemního plynu s vodíkem v domácích plynových spotřebičích – 2. část

Josef Fík, Libor Čapla, Jiří Žahourek

Souhrn: V článku je popsán vliv obsahu vodíku v rozmezí 0 až 25 % mol. ve směsi se zemním plynem na spalování v domácích plynových spotřebičích. Zaměnit, resp. použít pro daný spalovací spotřebič, je možné pouze plynná paliva s podobnými spalovacími vlastnostmi – zejména pak Wobbeho číslem a spalovací rychlostí. V jednotlivých kapitolách je zde uveden vliv obsahu vodíku v zemním plynu na: Wobbeho číslo, složení spalin; emise oxidu uhličitého, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku; spalovací rychlost; výkon hořáků/příkon spotřebičů, účinnost spotřebičů; stabilitu plamene; spalovací teplotu. Jsou zde uvedena doporučení týkající se obsahu vodíku v zemním plynu pro domácí plynové spotřebiče publikovaná v odborné literatuře. V závěru jsou uvedeny kladné a záporné stránky obsahu vodíku v zemním plynu a doporučení pro jeho přimíchávání do distribuční soustavy zemního plynu z pohledu spalování těchto směsí v domácích plynových spotřebičích.

Klíčová slova: Domácí plynové spotřebiče, spalování, směs zemního plynu a vodíku

Zástupci plynárenství na aktuální téma