3/2023

Rekonstrukce technologií zaměřená na úsporu energií na PZP Tvrdonice

Libor Čapla, Lukáš Kopal, Peter Miňo, František Šubrt, Petr Zamrazil, Pavel Zigáček

Souhrn: Rekonstrukce technologií na podzemním zásobníku plynu Tvrdonice zahrnovala tři navzájem související projekty: 1. Rekonstrukce technologie sušení, 2. Rekonstrukce regeneračních kotlů trietylenglykolu (TEGu) a 3. Náhrada parního předehřevu za vodní. Cílem projektu byla realizace výměny rozsáhlé části technologie v centrálním areálu PZP Tvrdonice, která je důležitá pro těžbu plynu. Původní technologie byla již na hranici své životnosti a hrozilo, že při dalším provozování se bude zvyšovat četnost poruch, což by nakonec mohlo vyústit v omezování provozu. Realizací projektu je nyní zajištěna vysoká spolehlivost provozu PZP, současně s tím nová technologie umožňuje navýšení těžebního výkonu a zároveň došlo k významnému snížení energetické náročnosti provozu v režimu těžby díky výměně jednostupňové regulace tlaku těženého plynu za dvoustupňovou a náhradě parních kotlů za účinnější teplovodní kotle. Součástí projektu byla i instalace první kogenerační jednotky v RWE Gas Storage CZ. Tato jednotka má tepelný výkon 1,1 MWt a elektrický výkon 999 kWe. Teplo se spotřebovává na předehřev plynu, přebytek elektřiny po odečtení vlastní spotřeby je dodáván do veřejné sítě.

Klíčová slova: Podzemní zásobník plynu, kogenerace, úspora energie

Úskalí a benefity využívání tepelných čerpadel

Jan Toufar

Souhrn: Kdo chce snížit svůj účet za vytápění nebo snížit tuzemské emise skleníkových plynů dnes velmi často hledá pomoc u tepelných čerpadel. Možnost získat teplo tam, kde se zatím „bezúčelně“ samo vyskytuje je velice lákavá. Tepelné čerpadlo, jako málokterá technologie, má ale při aplikaci velice rozdílné podmínky, výsledky a důsledky použití. Článek se nesnaží bilancovat meze či objemy možného rozšíření tepelných čerpadel. Poukazuje na sezónní až hodinovou odlišnost provozu různých instalací tepelných čerpadel a důsledky pro provoz plynárenské soustavy, elektrizační soustavy a úspory emisí.

Klíčová slova: Tepelné čerpadlo, sezónní charakter, spotřeba plynu a elektřiny, úspory emisí

Výsledky laboratorní studie a terénního ověření odolnosti moderních třívrstvých PE izolací vůči ztrátě přilnavosti vlivem APKO

Daniel Hlinomaz

Souhrn: Aktivní protikorozní ochrana má v případě velmi záporných potenciálů potrubí – půda (Epol blížící se k -1,25 V) negativní vliv na izolační systémy. Na styku kov – elektrolyt dochází vlivem těchto záporných hodnot k tvorbě alkality a případně i vodíku, který degraduje přilnavost izolačního systému k chráněné konstrukci. Na rozsah tohoto mechanismu má zásadní vliv adheze mezi izolačním systémem a ocelí. Současné tovární třívrstvé PE izolace se od svých dvouvrstvých předchůdkyň, tzv. Bralenek, významně liší právě v tomto adhezním můstku, kde využívají výborných vlastností pryskyřic. Z tohoto důvodu PPD, a.s., zadala společnosti ÚVP Protikorozní ochrana, s.r.o., studii, která měla za úkol zjistit rozsah katodického podkorodování u moderních třívrstvých PE izolací a porovnat jej s nejrozšířenějšími asfaltovými izolacemi. Součástí studie byla i korelace laboratorních výsledků s odkryvy těchto typů vad na provozovaném plynárenském zařízení. Článek seznámí čtenáře s použitými postupy a výsledky této studie.

Klíčová slova: PE izolace, ztráta přilnavosti, katodické podkorodování, laboratorní testy a zkoušky, aktivní protikorozní ochrana (APKO), Cathodic Disbonding

Jiří Šimek – jednatel innogy Energo, s.r.o.