Připravujeme pro Vás

V roce 2012 připravuje Český plynárenský svaz pro své členy a další zájemce o plynárenství řadu odborných akcí.

více informací

Informace pro členy CPS

více informací

Činnost jednotlivých výborů

Program na triennium 2009-2012

Pracovní výbory:

Programové výbory:

Pracovní skupiny:

Pracovní výbor 1: Průzkum a těžba

Triennium IGU v období let 2009 – 2012 bude probíhat v konkrétním ekonomickém kontextu charakterizovaném významným zpomalením světového růstu a neustále rostoucí spotřebou zemního plynu ve světě (o 1,0 % ročně v zemích OECD a o 2,3 % v nečlenských zemích OECD).

Tato spotřeba vyžaduje nové zdroje plynu. Jejich průzkum a osvojení jsou investičně a časově náročné. Mají však potenciál zvýšit zásoby i těžbu.

Z nejnovějších statistik vyplývá celosvětový pokles činnosti v oblasti průzkumu. Počet a velikost objevených nalezišť zemního plynu tudíž drasticky klesají.

Pracovní výbor 1 (WOC 1) se tedy během tohoto triennia zaměří na ty pokroky v průzkumu a těžbě zemního plynu, jejichž cílem je zajistit udržitelnou dodávku.

Řešením konkrétních aspektů těchto témat pověřil Výbor dvě studijní skupiny:

1. Aktuální pokroky v průzkumu a těžbě zemního plynu;

2. Nejvýznamnější projekty průzkumu a těžby nových nalezišť plynu.

Do konce triennia chceme vypracovat komplexní studii upozorňující na nejmodernější postupy vyhodnocování, osvojování a těžby nalezišť zemního plynu. Studie uvede nové projekty průzkumu a těžby a významné projekty podrobně popíše jako případové studie.

Studijní skupina 1.1 (SG 1.1) - Aktuální pokroky v průzkumu a těžbě zemního plynu

Studijní skupina 1.2 (SG 1.2) - Nejvýznamnější projekty průzkumu a těžby nových nalezišť plynu

nahoru

Pracovní výbor 2: Uskladnění plynu

Činnost v oblasti podzemního uskladňování plynu (PZP) se prokázala jako hodnotná součást plynárenského řetězce. PZP se nyní považují za samostatnou činnost, jejíž rozvoj je podporován založením nezávislých společností zabývajících se podzemním uskladňováním plynu a dceřiných společností integrovaných energetických koncernů za účelem provozování a budování PZP.

Studie „2030 Natural Gas Industry Outlook“, redigovaná unií pro Světovou plynárenskou konferenci 2009 (v říjnu 2009), předkládá prognózu nových globálních kapacit. Předpokládá se, že pracovní objem vzroste z 333 Gm3 v roce 2005 na 543 Gm3 v roce 2030, což představuje nárůst o 63 %.

Z tohoto nárůstu vyplynou pro provozovatele PZP úkoly, jako jsou např. nalezení dostatečného počtu kvalifikovaných odborníků, vývoj nových technologií, posouzení stávajících a nových předpisů. Cílem činnosti WOC 2 je poskytnout zásadní informace pro řešení těchto výzev jak jeho členům, tak rozhodujícím činitelům.

Studijní skupina 2.1 (SG2.1) - Aktualizace a zkvalitnění databáze PZP a její podpora jako referenčního materiálu

Studijní skupina 2.2 (SG2.2) - Definice nejlepší praxe v provozu a projektování PZP

Studijní skupina 2.3 (SG 2.3) - Kvalifikace a schopnosti pro činnost v oblasti PZP

nahoru

Pracovní výbor 3: Přeprava

Z nejrůznějších studií vyplývá, že během nadcházejících desetiletí se na světových plynárenských trzích bude zvyšovat poptávka po zemním plynu.

Ke krytí rostoucí poptávky po zemním plynu bude nezbytné rozšířit a doplnit přepravní infrastrukturu. S cílem zajistit bezpečnost dodávek musí být tyto soustavy provozovány v rámci stanoveného souboru bezpečnostních a ekologických pravidel. Znamená to, že nová plynárenská infrastruktura bude složitější a že konstrukční řešení a provoz plynárenské infrastruktury musí vycházet z nejnovějších bezpečnostních předpisů a nejlepší technické praxe.

V průběhu uplynulého desetiletí jsme byli svědky počínajícího nedostatku technických odborníků. Plynárenské přepravní soustavy se přitom vzhledem k různým technickým novinkám a díky dalšímu vývoji staly složitější. Zásadní otázkou je, zda pracovníci, kteří mají na starosti udržování a provoz těchto soustav, disponují natolik dostatečnou kvalifikací, aby své úkoly byli schopni řádně plnit.

Studijní skupina 3.1 (SG 3.1) - Strategické projekty přepravní infrastruktury

Studijní skupina 3.2 (SG 3.2) - Integrita přepravních soustav a zmírňování vlivu na životní prostředí

Studijní skupina 3.3 (SG 3.3) - Zajištění dostatečného počtu odborníků k bezpečnému a spolehlivému provozování přepravních soustav

nahoru

Pracovní výbor 4: Distribuce

Distribuční společnosti tvoří z hlediska odběratelů nejviditelnější článek plynárenského řetězce a zároveň sehrávají zásadní úlohu v rozvoji plynárenství. Jejich výkonnost z hlediska kvality, bezpečnosti, spolehlivosti a odpovědnosti za služby je pro vnější obraz plynárenství naprosto zásadní.

V současné době je činnost distribuce plynu silně ovlivněna nejrůznějšími faktory, které vznikají uvnitř i vně odvětví, jako jsou např.:

- liberalizace trhu, přinášející nové činnosti a kompetence

- regulační orgány, které stanovují pravidla s velkým vlivem na podnikání

- potřeba vylepšit hospodárnost

- rostoucí nároky odběratelů

- nové zainteresované subjekty s různými požadavky a vlivem

Tyto vlivy musí WOC 4 brát při zpracovávání závěrů a doporučení v úvahu. Během tohoto triennia se WOC 4 zaměří na tyto oblasti studia:

- Systémy řízení bezpečnosti distribuce plynu

- Inteligentní měření: charakteristiky, technologie, náklady

- Ztráty plynu: identifikace, měření, výpočet a řízení

Studijní skupina 4.1 (SG 4.1) - Systémy řízení bezpečnosti distribuce plynu

Studijní skupina 4.2 (SG 4.2) - Inteligentní měření: charakteristiky, technologie, náklady

Studijní skupina 4.3 (SG 4.3) - Ztráty plynu: identifikace, měření, výpočet a řízení

nahoru

Pracovní výbor 5: Využití plynu

Využití plynu drží klíč k budoucnosti plynu. Uprostřed vzrůstajících obav z globálního oteplování je zásadně důležité, abychom konečným uživatelům pomohli využívat plyn efektivně a zajistili, aby jim přinášel větší energetické úspory.

Cílem Pracovního výboru 5 (WOC 5) je prozkoumat, jakým způsobem se plyn využívá v různých segmentech plynárenského trhu členských států, jako jsou např. průmysl, podnikatelská sféra, domácnosti a NGV. Pomocí analýzy a vyhodnocení technických trendů v oblasti využití plynu chce výbor přispět k dalšímu posunu celosvětového plynárenství kupředu.

Během tohoto triennia se zvláště zaměříme na hledání způsobů, jak sladit společnou existenci plynárenských aplikací a obnovitelných zdrojů energie. Zaměříme se na progresivní způsoby využití plynu, jako jsou mikrokogenerace a palivové články, které se nyní nacházejí ve fázi vývoje nebo v počátečních fázích uplatnění na trhu. WOC 5 chce studovat nejen způsoby jak usnadnit jejich uplatnění na trhu, ale také jakým způsobem je lze sladit s užitím bioplynu.

Další zásadní otázkou je snižování emisí CO2 v dopravě. I zde je potřeba věnovat zvláštní pozornost nejrůznějším aktivitám na propagaci NGV jako jedné z hlavních výzev, před nimiž plynárenství stojí.

Studijní skupina 5.1 (SG 5.1) - Využití v průmyslu

Studijní skupina 5.2 (SG 5.2) - Využití v domácnostech a podnikání

Studijní skupina 5.3 (SG 5.3) - Vozidla na zemní plyn (NGV)

nahoru

Programový výbor A: Udržitelnost

Energetika se v současné době pohybuje uprostřed dilematu mezi zaručením dodávek a klimatickou změnou, která je důsledkem masivního užití fosilních paliv k řešení energetických problémů.

V rámci tohoto scénáře se dává v energetických rozhodnutích přednost zavádění obnovitelných zdrojů. Ty však nestačí na vyřešení světového problému se zásobováním energiemi a vyžadují podpůrné palivo. Zemní plyn je nepochybně pro tuto funkci ideální a IGU je ochotna tyto synergie studovat a do budoucna nabídnout konstruktivní řešení.

Do budoucna se ukazuje, že se již objevují vhodné modely, které uvažují dva vektory konečného užití energií: vodík a elektřinu a navrhují zachycování a ukládání CO2. Tento model si nepochybně najde v plynárenství odezvu, kterou je potřeba analyzovat.

Studijní skupina 1 (SG A.1) - Udržitelnost a investice

Studijní skupina 2 (SG A.2) - Začleňování dalších plynů do odvětví zemního plynu

Studijní skupina 3 (SG A.3) - Snižování emisí plynu (komplexní průvodce odvětvím)

nahoru

Programový výbor B: Strategie

PGC-B má na starosti analýzu nabídky a poptávky po plynu, mezinárodní obchod, cenotvorbu a cenovou regulaci jako hlavní faktory související s podnikovou strategií.

V posledních letech došlo k významným změnám postihujícím naše odvětví:

• Spotřeba plynu reagovala na silný hospodářský růst a investice, ceny komodit dosáhly historických maxim a zároveň vzrostly obavy o životní prostředí.

• Regionální plynárenské trhy se rozšířily, došlo k růstu mezinárodního obchodu a posílení interakcí mezi světovými cenami, což prostřednictvím obav z volatility cen plynu a o bezpečnost zásobování a spotřeby přivedlo plyn do politické agendy.

• Na některých rozvinutých trzích došlo k dynamickému rozvoji netradičních zdrojů plynu, s vlivem na regionální velkoobchodní ceny a celosvětovou strukturu obchodu s LNG.

Pak vlivem útlumu celosvětového hospodářství začaly ceny komodit od léta roku 2008 prudce padat. Pokles průmyslové výroby vedl ke snížení spotřeby plynu. V roce 2009 dosud není jasné, jak dlouho celosvětová recese potrvá, jaké další zásahy provedou jednotlivé státy na finančních a energetických trzích a zda dojde k nové celosvětové dohodě o klimatické změně.

Výbor PGC-B bude pracovat ve třech studijních skupinách, přičemž naváže na své výsledky z argentinského triennia:

Studijní skupina 1 (SG B.1) - Světové dodávky, spotřeba a obchodování s plynem

Studijní skupina 2 (SG B.2) - Tvorba velkoobchodní ceny plynu

Studijní skupina 3 (SG B.3) - Podniková strategie a regulace

nahoru

Programový výbor C: Plynárenské trhy

Činnost Programového výboru C (PGC-C) byla v trienniu 2009 – 2012 rozšířena tak, aby pokryla jak rozvíjející se, tak vyspělé plynárenské trhy a navázala na produktivní činnost Pracovní skupiny pro integraci plynárenských trhů (GMI) v oblasti propojování regionálních energetických a plynárenských trhů. Cílem PGC-C bude proto analyzovat plynárenské trhy v rozvinutých a rozvojových zemích a vzít si poučení, od nichž se bude moci odvíjet další posílení bezpečnosti zásobování energiemi, konkrétně plynem.

Mezi činnosti v nadcházejícím trienniu bude patřit analýza těchto témat:

• Podpora rozvoje nových, rozvíjejících se a vyspělých plynárenských trhů

• Zdroje zemního plynu

• Infrastruktura (uskladňování plynu, financování)

• Trhy a ekonomické hnací síly

• Konkurenční paliva

• Právní a regulační aspekty

• Podnikatelské příležitosti (např. výroba elektrické energie) • Ekologické otázky (klimatická změna)

• Geopolitika

Výbor si zvolil tři studijní témata. Po dokončení budou tyto tři studie spojeny s cílem stanovit vhodná opatření z hlediska nových, rozvíjejících se a vyspělých plynárenských trhů.

Studijní skupina C.1 - Plynárenské trhy v zemích sdružení ASEAN (jihovýchodní Asie – Malajsie, Indonésie, Thajsko, Vietnam, Brunei, Filipíny, Myanmar atd.) a severovýchodní Asie (Čína, Korea, Japonsko a Tchajwan)

Studijní skupina C.2 - Plynárenské trhy v Severní Americe

Studijní skupina C.3 - Plynárenské trhy v Evropě a Rusku

nahoru

Programový výbor D: Zkapalněný zemní plyn (LNG)

Od 60. let minulého století prošlo odvětví LNG fenomenálním růstem. Z činnosti regionálního významu se nyní stala činnost celosvětová. V uplynulých deseti letech se kapacita zkapalňování plynu více než zdvojnásobila.

Světová poptávka po LNG v důsledku hospodářského zpomalení mírně poklesla. Negativní vliv na ceny a velmi nákladná výstavba postihují zahájení výstavby nových projektů, což pro bilanci dodávek bude mít dlouhodobé důsledky. Zároveň přijdou z již realizovaných projektů na trh v příštích letech nové objemy a budou představovat nové nároky na uplatnění na trhu.

Úlohou PGC-D je sledovat a podporovat rozvoj LNG. Výbor se bude zabývat tématy aktuálního významu a zájmu pro účastníky oboru LNG a zainteresované pozorovatele z jiných segmentů plynárenství.

Výbor bude svou monitorovací úlohu v oblasti LNG realizovat vypracováním zprávy. Ta bude obsahovat historické údaje o světovém obchodu s LNG, zkapalňovacích kapacitách LNG, přepravní flotile LNG a o zplyňovacích terminálech. Zpráva navíc zdůrazní nově vznikající trendy v každé části hodnotového řetězce LNG.

Studijní skupina 1 (SG D.1) - Posílení kompatibility terminálů

Studijní skupina 2 (SG D.2) - Proniknutí LNG na nové trhy

Studijní skupina 3 (SG D.3) - Posílení účinnosti v hodnotovém řetězci LNG

nahoru

Programový výbor E: Marketing

Obraz zemního plynu jako výběrového paliva v současné době čelí velkým výzvám, kdy jednou z prvořadých politických otázek se stala klimatická změna a kdy neustále roste ekologické povědomí odběratelů. V mnoha regionech již dochází k dočerpávání zásob domácího plynu, a proto se jednou z největších politických otázek stala bezpečnost zásobování. Elektřina vyráběná z obnovitelných a jaderných zdrojů rychle získává navrch jako konkurenční palivo.

Na základě této premisy byl zřízen nový programový výbor Marketing (PGC-E), který navazuje na dřívější Intergas Marketing (IGM). Úlohou PGC-E je identifikovat a rozvíjet myšlenky, nástroje a produkty pro úspěšnou propagaci a odbyt zemního plynu.

Během tohoto triennia si výbor činnost rozdělí do tří studijních skupin, jejichž činnost bude z velké části vycházet z konkrétních úspěšných projektů a vyhodnocení hlavních faktorů jejich úspěšnosti.

Výstupem bude hlubší znalost a pochopení způsobů jak propagovat četné výhody zemního plynu ve srovnání s ostatními fosilními palivy.

Studijní skupina 1 (SG E.1) - Zemní plyn a obnovitelné zdroje

Studijní skupina 2 (SG E.2) - Marketingové kampaně

Studijní skupina 3 (SG E.3) - Obraz zemního plynu

nahoru

TF 1: Budování strategického lidského kapitálu

Z průzkumu provedeného mezi 22 největšími plynárenskými a ropnými společnostmi vyplynulo, že za nejvýznamnější otázku, kterou tato odvětví musí řešit, se považuje nedostatek talentů (tj. pracovníků). Tento nedostatek už přerostl do podoby kritického problému podnikání. S rychlým růstem nových trhů a s rozšiřováním stávajících došlo k převisu poptávky nad nabídkou pracovních sil. Problém se dále zhoršuje stárnutím obyvatelstva a klesajícím počtem mladých lidí se zájmem o technické obory. Nebude-li tento problém řešen, mohl by mít velké dopady na firemní růst, finanční výkonnost, bezpečnost a pověst.

K udržení dalšího růstu odvětví a k zajištění jeho bezpečného provozu i do budoucna je naléhavě třeba najít okamžitá řešení. Úkolem je pochopit budování lidské kapacity v celé komplexnosti a zajistit tak dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků pro všechny části celosvětového plynárenství.

nahoru

TF 2: Výchova budoucích generací

Petrolejářský průmysl (ropa a plyn) trpí v posledních dvou desetiletích negativním vnímáním jako odvětví s nepříliš přitažlivými perspektivami kariérního růstu a postupu. Také je vnímáno jako odvětví upadající, neboť zásoby uhlovodíků nakonec vyschnou. Mezi mladými lidmi v současné době zřetelně převládá trend zaměření na „lukrativnější“ pracovní dráhu . Projevuje se stále větší nezájem o vědecké a technické obory, a to jak mezi muži, tak ženami. K zajištění udržitelnosti do budoucna plynárenství musí nabídnout kariérní možnosti a stát se tak přitažlivější pro budoucí generace.

nahoru

TF 3: Geopolitika zemního plynu

S rozšiřující se světovou ekonomikou se v nadcházejících desetiletích předpokládá nárůst spotřeby primárních energií. Mezi zdroji primární energie vychází zemní plyn zdaleka jako nejpřitažlivější fosilní palivo, a to díky své přídatné hodnotě, zejména ve smyslu šetrnosti k životnímu prostředí, hojnému výskytu i technice, která zemnímu plynu umožňuje dotéci k odběratelům bezpečně, spolehlivě a efektivně.

V popředí vzrůstajícího významu zemního plynu stojí klíčové otázky celosvětové energetické bezpečnosti, neboť producentské a spotřebitelské země soutěží o ovládnutí zdrojů a trhů.

Budování nalezišť netradičních zdrojů plynu a dopad nové energetické politiky určí poptávku na mezinárodních plynárenských trzích. Stejně tak se předpokládá, že podíl dovozového plynu v celkové energetické bilanci bude vzrůstat. Rozvíjející se země se kvůli ekologickým tlakům obracejí k plynu, ale jsou vysoce závislé na vnějších zdrojích dodávek. Klíčovým faktorem je velká koncentrace zásob v relativně malém počtu produkčních zemí, která dále prohlubuje nerovnováhu z hlediska bezpečnosti zásobování.

nahoru